Bezpečnostní teorie a praxe


ÚvodRedakční radaVědecká redakceRecenzní řízeníPokyny pro autory Články Kontakt

Články

2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018

- č. 1

- č. 2

- č. 3

- č. 4

2019

Resumé čísla 4/2018



Zkušenosti občanů ČR s uživateli návykových látek
PaedDr. Petr Přecechtěl, doc. JUDr. Ivana Zoubková, CSc., Mgr. Tomáš Najman, Policejní akademie ČR v Praze, Fakulta bezpečnostně právní, katedra kriminologie

Cílem příspěvku je poskytnout aktuální informace o zkušenostech občanů ČR s uživateli návykových látek, resp. poukázat na vztah mezi užíváním návykových látek a kriminalitou. Jde o sekundární drogovou kriminalitu, tedy trestnou činnosti, kterou osoby v různé úrovni drogové závislosti páchají pod farmakologickým vlivem těchto látek (nebo v důsledku abstinenčního stavu) a za účelem získání prostředků na jejich obstarávání (opatřovací kriminalita). Příspěvek se opírá o poznatky reprezentativního sociologického šetření realizovaného koncem roku 2017. Dotazováno bylo 1807 občanů ČR starších 15 let. U obou druhů sekundární drogové se prokázalo propojení užívání drog, především konopných látek, alkoholu a pervitinu s výskytem kriminality, a to především u krádeží (nejčastěji v rodině, následně i mimo rodinu), řízení pod vlivem drog, výtržnictví, poškození cizí věci, rvačky a ublížení na zdraví.
Klíčová slova: sekundární drogová kriminalita; motivy kriminality; kriminalita pod vlivem drog; farmakologický vliv drog; kriminalita opatřovací; kriminalita majetková.


Exaktní ověření podmíněnosti skladby profesního profilu vedoucích příslušníků Policie ČR
kpt. PhDr. Lukáš Miklas, Policejní akademie ČR v Praze, Fakulta bezpečnostně právní, katedra trestního práva
Dr. Zdeněk Kovařík, CSc., Policejní akademie ČR v Praze, oddělení vědy a výzkumu

Téma článku "Exaktní ověření podmíněnosti skladby profesního profilu vedoucích příslušníků Policie ČR" se zabývá asymetrickým vlivem stanovených proměnných (identifikátorů) na složky profesního profilu vedoucích a zástupců vedoucích obvodních oddělení Policie ČR. Je zpracován v rámci vědeckovýzkumného úkolu s názvem "Analýza a očekávaný vývoj kompetencí Policie ČR a policejně bezpečnostních subjektů ve vybraných oblastech", č. 3.1. Cílem článku bylo exaktně ověřit, zda je vnímání skladby profesního profilu policejních manažerů na úrovni obvodních oddělení Policie ČR ovlivněno vybranými třinácti identifikátory. Článek vychází z analýzy věcně významných asymetrických závislostí, které jsou dokumentovány v tabulkách. Obsahuje dále jednotlivé závěry a východiska provedeného výzkumu, včetně některých postřehů, které sledují optimalizaci daného stavu.
Klíčová slova: věcná významnost, ukazatele věcné významnosti, profesní profil, profesní kompetence, explorační faktorová analýza, faktorové skóre, vedoucí, obvodní oddělení, Policie České republiky, kompetenční model.


Dispozice obyvatelstva pro přežití v krizových situacích
Ing. Bc. Eva Lukášková, Ph.D., Ing. Jan Kyselák, Ph.D., prof. Ing. Dušan Vičar, CSc.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení, Ústav ochrany obyvatelstva

Příspěvek se zaobírá dispozicemi vybraného vzorku obyvatelstva pro přežití při vzniku krizových situací. Hodnotí jeho schopnost vyrovnat se s přerušením dodávek potravin, pitné vody a energií. Odpovídá např. na otázky: "Jaké aktuální zásoby potravin a pitné vody obyvatelstvo ve svých domácnostech má nebo jakými náhradními zdroji energií obyvatelstvo disponuje pro přípravu stravy?"
Klíčová slova: Dispozice, energie, krizová situace, náhradní zdroje, otop, pitná voda, potraviny.


Oběti terorismu
doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc., dr. h. c., Policejní akademie ČR v Praze
Fakulta bezpečnostního managementu, katedra společenských věd

Článek se zabývá psychologickými aspekty viktimizace a pomoci obětem terorismu. Fakt, že oběti byly viktimizovány jako zástupci či symbol neviděného státu anebo společnosti generuje specifika viktimizace. Autorka odpovídá na otázku, v čem spočívají rozdíly ve vyrovnávání se s psychickými následky viktimizace mezi oběťmi terorismu na straně jedné a oběťmi typických kriminálních činů na straně druhé. Shrnuje specifické přístupy k psychologické intervenci pro oběti terorismu. Vyrovnávání se s dopady teroristického útoku ilustruje na případové studii.
Klíčová slova: oběti terorismu, resilience, poruchy posttraumatického spektra, krizová intervence.


Identita jako dialog
PhDr. Petr Nesvadba, CSc., doc. JUDr. Mgr. Joža Spurný, Ph.D.
Mgr. Lukáš Urban, Ph.D., Policejní akademie ČR v Praze
Fakulta bezpečnostního managementu, katedra společenských věd

Text je pojat jako výchozí teoreticko-metodologická úvaha řešení vědeckovýzkumného úkolu "Sociálně rizikové skupiny a rizikové chování". Autoři koncipují fenomén kolektivní identity nikoli jako cosi statického a jednou provždy daného, nýbrž jako proces sebevymezování určité sociální skupiny, tedy jako dynamické kladení a překračování jejích hranic a tvorbu smyslu. Upozorňují na důležitost reflektovat filosofické kořeny západního typu racionality, založené v nároku "logos" a "paideia". Sókratovský přístup k analýze formování identity jim umožňuje chápat ji jako neustávající kladení otázek a prolamování "samozřejmého". Na tomto základě pak formulují autoři i svou tezi o dialogickém charakteru identity a o její principiální nepřisvojitelnosti a nezcizitelnosti. Text vybízí ke konstituování kritického myšlení, jež je původní intencí řeckých kořenů západní civilizace a jež se bude vyznačovat péčí o otázky, tvorbou skutečného veřejného prostoru a reflexí předpokladů vlastní vztaženosti.
Klíčová slova: Dialog, identita, otázky, racionalita, tvar, západní myšlení, univerzalismus.


Jak stárne česká vězeňská populace?
Mgr. Eva Biedermanová, Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha

Článek upozorňuje prostřednictvím dostupných statistických údajů na zvyšující se počet stárnoucích osob ve výkonu trestu odnětí svobody v českých věznicích. Poukazuje krátce na specifika této skupiny osob vyplývající mimo jiné z provedeného výzkumu trvale pracovně nezařaditelných osob ve Věznici Pardubice a na zkušenosti při práci s ní v sousedním Polsku.
Autorka avizuje nedostatečný zájem o stárnoucí osoby ve věznicích ze strany výzkumníků, způsobený pravděpodobně nízkým absolutním počtem těchto osob ve výkonu trestu a s tím související nedostatek dat, který by umožnil analyzovat stávající situaci a přijmout potřebná opatření do budoucnosti.
Klíčová slova: Koncepce vězeňství do roku 2025, sebevraždy seniorů, česká vězeňská populace seniorského věku, trvale pracovně nezařaditelné osoby.


Anonymizace skutečného vlastníka
Ing. Vratislav Dvořák, PhD., Policejní akademie ČR v Praze
Fakulta bezpečnostně právní, katedra kriminální policie

Článek tematizuje postupy tzv. moderního organizovaného zločinu při legálním či nelegálním nabývání majetku a jeho anonymizaci. Poukazuje na možnosti skrývání takového majetku a zastírání struktur skutečných vlastníků obchodních společností. V závěru popisuje opatření, která jsou přijímána v souvislosti se zjišťováním skutečného majitele v České republice. Článek vychází ze studie výzkumného úkolu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. "Organizovaný zločin na území České republiky - vývoj, možné kriminogenní faktory, vybrané aktivity a právní nástroje postihu".
Klíčová slova: Moderní organizovaný zločin, anonymizace majetku, skutečný majitel.


Právní rámec používání nesmrtících technologií u vybraných evropských bezpečnostních sborů
Mgr. Marek Radosta, Policejní akademie ČR v Praze
Fakulta bezpečnostně právní, katedra kriminální policie

Tento článek analyzuje a porovnává současný stav legislativy týkající se ozbrojených a bezpečnostních sborů vybraných evropských zemí, které legálně používají nesmrtící zbraně a prostředky. Článek se zaměřuje výhradně na ustanovení zákonů týkajících se výčtu, oprávnění a způsobu použití těchto technologií. Zjištěné nesmrtící technologie zapracovány do přehledných tabulek s ohledem i na správné zařazení k zněním paragrafů dotčených zákonů.
Klíčová slova: bezpečnostní sbor, nesmrtící zbraně, distanční elektrický paralyzér, vrhací prostředek, zásahová výbuška.


Rozvoj technických prostředků chemického vojska Armády České republiky
pplk. doc. Ing. Pavel Otřísal, Ph.D., MBA, Ing. Petr Žuja, Ph.D.
Univerzita obrany Brno, Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení

Nasazení a použití jednotek chemického vojska vychází z požadavků na realizaci chemického zabezpečení, na ochranu proti zbraním hromadného ničení a průmyslovým nebezpečným látkám v celém spektru činností v případě, pokud uvažujeme o vojenských operacích. Chemické vojsko Armády České republiky je určeno k plnění nejsložitějších úkolů vyplývajících z reakce na krizové situace spojené se zbraněmi hromadného ničení a úniky průmyslových nebezpečných látek. Článek se zabývá nejnovějšími technickými prostředky a zařízeními dekontaminace a monitorování úrovně radiační, chemické a biologické kontaminace, které byly v nedávné době zavedeny do výzbroje jednotek a útvarů chemického vojska Armády České republiky. Specialisté Ústavu ochrany proti zbraním hromadného ničení se podíleli na procesu vývoje, výroby, testování a zavádění uvedených prostředků do praktické činnosti vojsk.
Klíčová slova: Armáda České republiky, chemické vojsko, dekontaminace, monitorování, chemický, biologický, radiologický a jaderný, průzkum.


Výstupy z projektu My Life after the Crash (Můj život po nehodě)
Mgr. Jana Neusarová, Ph.D., Univerzita Jana Amose Komenského Praha
katedra bezpečnostních studií a katedra andragogiky
České sdružení obětí dopravních nehod

Cílem předloženého článku je popsat hlavní výstupy z mezinárodního evropského průzkumu s názvem "My Life after the Crash" (Můj život po nehodě) z roku 2016, a tedy i přiblížit závažnost následků dopravních nehod na životy zúčastněných lidí, kteří byli hospitalizováni v důsledku dopravní nehody. Neklade si však ambice předložit exaktní vědeckou studii, neboť příspěvek má informativní charakter.
Průzkum koordinovaný Vias Institute a Evropskou federací obětí dopravních nehod prokázal dlouhodobé následky nehod na životy zúčastněných lidí v oblasti zdravotních, psychických, sociálních i ekonomických následků.
Téměř 80 % lidí vážně zraněných při dopravních nehodách (zejména chodců) se plně nezotavilo, což má zásadní vliv také na snížení jejich pracovní schopnosti, zhoršenou uplatnitelnost na trhu práce a degradaci jejich sociální úrovně. Více než polovina (54 %) vážně zraněných zůstala doma déle než 3 měsíce a 50 % vážně zraněných čelí ztrátě příjmů okolo 200 eur měsíčně. I proto je trvalou bezpečnostní koncepcí Evropské federace obětí dopravních nehod a Vias Institute tzv. Vision Zero (Vize nula), tedy ambiciózní preventivní koncepce nepřipouštějící jediný vyhaslý život na silnicích.
Článek také předkládá doporučení týkající se zlepšení post crash response systému v Evropě, přičemž inspirací může být efektivní systém v Dánsku.
Klíčová slova: Vias Institute, České sdružení obětí dopravních nehod, dopravní nehody, Evropská federace obětí dopravních nehod, následky nehod, oběti dopravních nehod, Safe System Approach, prevence, Vize nula, zasažení.


© 2018 Policejní akademie České republiky v Praze. Všechna práva vyhrazena.
www.polac.cz/g2/view.php?periodik_n/clanky/resume018-4.html