Bezpečnostní teorie a praxe


ÚvodRedakční radaVědecká redakceRecenzní řízeníPokyny pro autory Články Kontakt

Články

2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017

- č. 1

- č. 2

- č. 3

- č. 4

2018
2019

Resumé čísla 1/2017



Euro 2016 z perspektivy sportovních mega-událostí: Iluzí bezpečnosti a zábavy proti teroristům?
Mgr. Vendula Divišová, Masarykova Univerzita, Brno, Fakulta sociálních studií

Mistrovství Evropy ve fotbale pořádané v roce 2016 ve Francii poskytuje další příležitost analyzovat zajišťování bezpečnosti v kontextu sportovních mega-události. Článek popisuje bezpečnostní opatření i diskurs, který jejich přijetí provázel, stejně jako každodenní zajišťování bezpečnosti v průběhu turnaje. Rozpory mezi bezpečnostní situací a oficiálním diskursem naznačují prvořadost symbolické roviny sportovních mega-událostí. Ve Francii bylo cílem oficiálního diskursu zejména potvrzení národní identity a soudržnosti tváří v tvář hrozbě terorismu. Interpretace násilných incidentů na stadionu i v ulicích pak byly charakterizovány bagatelizací, představou o iracionalitě fanoušků a "privatizací odpovědnosti".
Klíčová slova: sportovní mega události; Euro 2016; bezpečnostní opatření; fotbalové chuligánství; davové nepokoje; terorismus.


Sociální profil azylantů a žadatelů o mezinárodní ochranu v České republice z hlediska konceptu sociální radikalizace
Mgr. Štěpán Strnad, PhD., Fakulta bezpečnostního managementu PA ČR v Praze, Katedra společenských věd

Cílem příspěvku je představit výsledky terénního šetření po povaze sociálního profilu azylantů a žadatelů o mezinárodní ochranu ve zvolených střediscích Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra a zasadit jej do kontextu současného stavu legální a nelegální migrace do České republiky, prvků státní migrační a integrační politiky, poptávky českého pracovního trhu a v neposlední řadě také do kontextu společenské islamofobní radikalizace.
Klíčová slova: migrace, islám, sekuritizace, radikalizace, extremismus, azyl, integrace.


Syndrom vyhoření u operátorů Telefonního centra tísňového volání 112 (TCTV)
PhDr. Jitka Veselá, Ph.D., Mgr. Helena Buchtová Lišková, Fakulta bezpečnostního managementu PA ČR v Praze, Katedra společenských věd

Příspěvek se zabývá obecným popisem problematiky syndromu vyhoření. Přibližuje pracovní prostředí Telefonního centra tísňového volání (TCTV 112), mezi jehož pracovníky bylo provedeno výzkumné šetření. Uvádí přehled výsledků a návrhy na zlepšení.
Téma lze považovat za aktuální a přínosné zejména pro výše zmíněný okruh příslušníků HZS a jejich nadřízených, případně jako podnět k zamyšlení pro případné změny v přístupu ke koncepci a rozsahu vzdělávání a přípravě pro práci na TCTV 112.
Klíčová slova: syndrom vyhoření, operátoři tísňového volání, komunikačně náročné situace.


Důsledky největších jaderných havárií: Černobyl vs. Fukušima
doc. Ing. Jozef Sabol, DrSc., prof. Ing. Bedřich Šesták, DrSc., Fakulta bezpečnostního managementu PA ČR v Praze, Katedra krizového řízení

V článku je stručně charakterizována oblast využívání jaderné energie na výrobu elektrické energie. I když současné moderní jaderné elektrárny jsou velmi bezpečné, nikdy není možné absolutně vyloučit možnost nehody nebo i havárie. Práce se zaměřuje na popis dvou největších nehod, k nimž došlo v Černobylu na Ukrajině a ve Fukušimě v Japonsku. Poučení z těchto havárií vedlo ke zpřísnění bezpečnostních opatření na jaderných elektrárnách, a to nejenom z hlediska konstrukce a bezpečnostních systémů, ale i rozpracováním důslednějších a účinnějších postupů při řešení důsledků takových potenciálních jaderných mimořádných situací, kde hlavním cílem je minimalizace jejich vlivu na ozáření osob a na radioaktivní kontaminaci životního prostředí.
Klíčová slova: jaderná elektrárna, jaderná havárie, Černobyl, Fukušima, ozáření osob, radioaktivní kontaminace.


Ke kázeňské odpovědnosti příslušníků bezpečnostních sborů
JUDr. Zdeněk Fiala, Ph.D., Fakulta bezpečnostního managementu PA ČR v Praze, Katedra veřejné správy

V tomto příspěvku se autor zabývá teoretickým vymezení deliktů, jichž se mohou příslušníci bezpečnostních sborů dopustit a vzájemnými vztahy mezi těmito delikty a trestnými činy z hlediska principu non bis in idem.
Klíčová slova: kázeňská odpovědnost, kázeňský přestupek, jednání, které má znaky přestupku, trestný čin, princip non bis in idem.


Vyhrocené násilí ve školním prostředí v Německu jako poučení pro Českou republiku (část 2)
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D., Fakulta bezpečnostního managementu PA ČR v Praze, Katedra krizového řízení

Studie se zabývá tématem "školních masakrů" ve Spolkové republice Německo. Jedná se o fenomén, se kterým se sousední země potýká již více než 15 let. Některé případy nebo související analytické dokumenty byly studovány, s cílem získat určité informace, využitelné v rámci prevence tohoto jevu v České republice.
Klíčová slova: Německo, školní násilí, prevence, psychologie, pedagogická činnost.


© 2018 Policejní akademie České republiky v Praze. Všechna práva vyhrazena.
www.polac.cz/g2/view.php?periodik_n/clanky/resume017-1.html