Studijní a zkušební řád
Policejní akademie České republiky



Čl. 1
Úvodní ustanovení

Studijní a zkušební řád (dále jen "řád") Policejní akademie České republiky (dále jen "PA ČR v Praze") je podle čl. 7 odst. 1 písm. e) Statutu PA ČR v Praze (dále jen "statut") vnitřním přepisem podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon").

Čl. 2
Základní ustanovení

1) PA ČR v Praze umožňuje získat vysokoškolské vzdělání absolvováním akreditovaného studijního programu uvedeného ve statutu.
2) Studium je organizováno v těchto formách:
a) prezenční, při němž je studijní program uskutečňován za aktivní přítomnosti studenta v prostorách PA ČR v Praze,
b) kombinované, při němž je studijní program uskutečňován částečně za přítomnosti studentů na výuce v prostorách PA ČR v Praze a částečně samostatným studiem.

Čl. 3
Organizace akademického roku

1) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců. Jeho začátek stanoví rektor. Dělí se na zimní a letní semestr, z nichž každý končí zkouškovým obdobím.
2) Pro vysokoškolskou výuku a examinaci je v semestru zpravidla 13 týdnů pro výuku a 5 týdnů ke složení zkoušek.
3) Rektor stanoví časový plán akademického roku, ve kterém jsou konkretizována zejména období výuky a zkoušek.
4) Výuka je organizována podle rozvrhů zpracovaných na semestr.
5) Pro přednášky, cvičení a semináře se plánuje zpravidla 30 hodin týdně. Pro praktické formy výuky je možno stanovit počet hodin vyšší, podle charakteru daného zaměstnání.
6) Standardní doba studia v bakalářských studijních programech je 3 roky, v magisterském studijním programu 2 roky. Maximální doba studia od prvního zápisu do studia ve studijním programu do jeho ukončení je v bakalářských studijních programech i magisterském studijním programu dvojnásobek standardní doby studia.
7) Studentovi, který řádně neukončí studium v maximální době studia, bude studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 17 odst. 2.

Čl. 4
Organizace prezenčního studia

1) Rozsah výuky v prezenční formě studia je stanoven studijním plánem.
2) Výuka je organizována po ročnících ve studijních skupinách.
3) Pokud to skladba vyučovaných předmětů a kapacita vyučovacích prostor PA ČR v Praze umožňuje, může student požádat vedoucího katedry, aby výuku určitého předmětu mohl absolvovat s jinou studijní skupinou vyučovanou zvoleným učitelem. Zařazení studenta do studijní skupiny podle zvoleného učitele nelze povolit, pokud by to bylo na úkor výuky jiného předmětu.
4) Vedoucí katedry je oprávněn do 14 dnů od zahájení výuky v příslušném semestru rozhodnout o povinné účasti studentů na jednotlivých formách výuky.
5) Student, který se z vážných důvodů nemůže zúčastnit povinné výuky, je povinen se předem nebo v nejbližší výukové hodině omluvit učiteli, který mu může určit splnění úkolů náhradní formou.

Čl. 5
Organizace kombinovaného studia

1) Vzdělávání studentů kombinovaného studia se uskutečňuje formou prezenčního studia v rámci soustředění a samostatnou prací studentů mezi jednotlivými soustředěními. Základní formou vzdělávání je samostatné studium. Konzultační soustředění uvedená ve studijních plánech jsou povinná.
2) Soustředění probíhají v rozsahu a v době, kterou stanoví studijní programy a plány.
3) Cílem soustředění je podat metodické pokyny ke studiu, uskutečnit přednášky, semináře, cvičení a laboratorní cvičení a udělit zápočty.
4) PA ČR v Praze umožňuje studentům kombinovaného studia, aby se účastnili konzultací, používali laboratoře a knihovny, prováděli laboratorní práce, skládali zápočty a zkoušky i v době mimo plánovaná soustředění.
5) Obsah a strukturu kombinovaného studia lze studijním plánem modifikovat současným využitím prezenčního studia a kombinovaného studia, např. 1. ročník prezenční studium, ostatní ročníky kombinované studium.

Čl. 6
Studijní plán a kreditní systém

1) Studium na PA ČR v Praze je organizováno na základě kreditního systému.
2) Studijní programy bakalářského a magisterského studia jsou konkretizovány a prováděny studijními plány.
3) Studijní plán stanoví zejména časovou a obsahovou návaznost jednotlivých předmětů, objem a formu výuky, počty kreditů přiřazené jednotlivým předmětům a další podrobnosti a náležitosti týkající se kreditního systému a způsobu ověřování výsledků studia. V souladu s příslušným studijním programem stanoví, ze kterých předmětů jsou předepsány zápočty, zkoušky a státní zkoušky.
4) Studijní plán stanoví, které předměty jsou povinné, povinně volitelné a volitelné. Za volitelné předměty se pro účely studijního plánu považují i předměty vyučované na jiných vysokých školách nebo jejich součástech a na jiných vzdělávacích institucích, stanoví-li tak smlouva uzavřená mezi PA ČR v Praze a touto jinou vysokou školou nebo vzdělávací institucí. Jednotkou kreditního systému je kredit. Kredity stanovené studijním plánem pro úspěšné absolvování příslušného předmětu mají celočíselné vyjádření a nejsou závislé na kvalitě absolvování (hodnocení) zkoušky. Kredity vyjadřují poměr množství práce studenta spojené s absolvováním daného předmětu vůči celkovému objemu práce spojené s absolvováním všech předmětů doporučených studijním plánem pro daný úsek studia. Studijní plán určuje doporučený průběh studia tak, aby při jeho dodržení a při splnění všech povinností získal student 60 kreditů za akademický rok.
5) Ve studijním plánu může být:
a) zápis předmětu podmíněn předchozím absolvováním jiného předmětu nebo předmětů anebo současným zápisem jiného předmětu nebo předmětů
b) absolvování předmětu podmíněno absolvováním jiného předmětu nebo předmětů
c) zápis předmětu vyloučen současným zápisem jiného předmětu
6) Vyžadují-li to kapacitní důvody, může být omezen počet studentů, kteří si mohou daný předmět zapsat. Přednost při zápisu daného předmětu mají ti studenti, kteří si ho zapisují v souladu s doporučeným studijním plánem.
7) Studijní plán nelze měnit v průběhu akademického roku.

Čl. 7
Individuální studijní plán

1) Student má právo požádat prorektora pro studijní a pedagogickou činnost (dále jen "prorektor") o umožnění studia podle individuálního studijního plánu. Individuální studijní plán lze povolit především mimořádně talentovaným studentům zejména při souběžném studiu a studiu v rámci výměnných studijních pobytů. Ostatním studentům pak výjimečně z vážných zdravotních, sociálních, studijních a služebních důvodů. Žádost musí být podána do 14 dnů od zahájení akademického roku, v dalším období pak ve zcela výjimečných případech, zejména ze zdravotních důvodů.
2) V případě, že studentovi prorektor povolí individuální studijní plán, vypracuje student rozpis individuálního studijního plánu na příslušný akademický rok s uvedením termínů kontroly výuky a individuálních modifikací forem výuky. Kopii tohoto plánu s uvedením všech disciplín předepsaných studijním plánem předá student studijnímu oddělení nejpozději do jednoho měsíce po obdržení povolení individuálního studijního plánu. Zkoušky a zápočty může student studující podle individuálního studijního plánu vykonávat ve zkouškovém období nebo si stanoví vlastní termíny, které se tímto pro něj stávají naprosto závaznými. Student musí bezpodmínečně splnit minimální počet kreditů pro zápis do vyššího ročníku.
3) Nesplnění podmínek individuálního studijního plánu je důvodem k jeho okamžitému zrušení.
4) Katedry mohou písemnou vyhláškou stanovit pro studenty s individuálním studijním plánem zvláštní podmínky, které musí student splnit před udělením zápočtu nebo před podáním přihlášky ke zkouškám z jednotlivých předmětů.

Čl. 8
Studijní předměty a jejich dokumentace

1) Studijní předměty jsou ve studijním programu členěny na:
a) předměty povinné,
b) předměty povinně volitelné,
c) předměty volitelné.
2) Katedry zpracují pro jednotlivé předměty základní studijní dokumentaci, která obsahuje:
a) název a typ studijního předmětu,
b) odborného garanta předmětu a učitele vyučující předmět,
c) stručnou anotaci vymezující cíle studijního předmětu a jeho obsahové zaměření a osnovu předmětu s rozsahem jednotlivých částí,
d) celkový hodinový rozsah s rozdělením podle způsobu výuky anebo jiné vyjádření rozsahu předmětu (např. u soustředěné přípravy počet týdnů),
e) podmínky udělení zápočtu či složení zkoušky,
f) způsob zakončení předmětu,
g) návaznosti předmětů,
h) seznam literatury předepsané ke studiu,
i) témata bakalářských a diplomových prací.
3) Studijní dokumentace je trvale uložena:
a) na katedře,
b) u prorektora
4) Katedry zajišťují průběžnou aktualizaci studijní dokumentace.

Čl. 9
Formy výuky

1) Základními formami výuky a metodami její realizace v prezenčním studiu jsou přednášky, semináře, vědecké semináře, cvičení, exkurze, odborné praxe.
2) Studentům přednášejí zpravidla profesoři a docenti příslušného oboru a se souhlasem vedoucího katedry rovněž odborní asistenti. Přednášet mohou i významní odborníci z praxe.
3) Semináře vedou zpravidla asistenti, odborní asistenti, docenti, profesoři a odborníci z praxe příslušného studijního oboru. V seminářích se za aktivní účasti studentů teoreticky a metodologicky rozvíjí a prohlubuje odpřednášená část předmětu.
4) Vědecké semináře vypisují zpravidla profesoři a docenti. Podává se na nich výklad nových vědeckých poznatků a rozvíjí se schopnost tvůrčího myšlení studentů.
5) Cvičení vedou zpravidla asistenti a odborní asistenti příslušného oboru. Na cvičeních se za aktivní spolupráce studentů aplikuje přednášená část studijního předmětu na praktických příkladech. Upevňují se, prohlubují a rozvíjejí aplikační schopnosti a vědomosti studentů.
6) Na konzultacích jsou studenti usměrňováni v obsahu a metodách studia, v metodice vědeckovýzkumné a odborné činnosti. Konzultacemi se může doplnit příprava studentů na cvičení, zápočty a zkoušky. Konzultace může učitel povinně uložit.Učitelé jsou povinni vypsat individuální konzultace pro studenty v rozsahu nejméně 2 hodin týdně. Pravidelné konzultační hodiny musí být zveřejněny na dveřích pracovny učitele.
7) Samostatným studiem jako základní formou studia vysokoškolského studijního programu se studenti připravují na zvládnutí předepsaného rozsahu a obsahu studia z přednášek, povinné a doporučené literatury. Využívají přitom studijní fondy knihoven.
8) V průběhu studia bakalářského studijního programu se civilní studenti prezenční formy studia zúčastní odborné praxe, která je součástí přípravy studentů pro jejich uplatnění po absolvování studia. Hlavním úkolem odborné praxe je upevnění znalostí získaných při studiu a získání zkušeností z jejich aplikace v praxi. Doba, délka a obsah odborné praxe je určena studijním programem a studijním plánem.
9) Organizace praxe a povinnosti studentů jsou specifikovány v programu praxe. Tento program zpracovává katedra, která garantuje praxi po odborné stránce a schvaluje jej vedoucí katedry.
10) Učitel - vedoucí odborné praxe - předloží vedoucímu katedry zprávu o výsledcích odborné praxe a návrhy na její zdokonalení. Výsledky praxe se projednávají na zasedání katedry a závěry jsou předkládány prorektorovi.

Čl. 10
Zápis do ročníku a semestru

1) Do prvního ročníku se zapisuje student v souladu s čl. 11 statutu. Studentům 1. ročníku je při zápisu oznámeno datum imatrikulace. Imatrikulace je povinná. Součástí imatrikulačního slibu je povinnost zachování mlčenlivosti o skutečnostech dotýkajících se činnosti Policie České republiky a Ministerstva vnitra, které se budou dozvídat v průběhu studia na PA ČR v Praze.
2) Student se zapisuje do ročníku v termínu stanoveném rektorem. Podmínkou zápisu je splnění povinností určených studijními plány. Student, který se v termínu stanoveném pro zápis do příslušného ročníku nezapíše a nejpozději do 5 dnů po uplynutí tohoto termínu se neomluví, nesplnil podmínku podle 56 odst. 1 písm. b) zákona. Studium je ukončeno následující den po posledním dni stanoveném pro zápis.
3) Podmínkou pro pokračování ve studiu a pro zápis do vyššího ročníku je vykonání zkoušek a zápočtů všech povinných předmětů a získání předepsaného minimálního počtu kreditů z povinně volitelných a volitelných předmětů.
4) Do dalších ročníků je student zapsán, pokud získá alespoň minimální počet kreditů. Pokud student nezíská do konce příslušného akademického roku alespoň minimální počet kreditů pro zápis do dalšího úseku studia a není mu povoleno opakování ročníku, je mu studium ukončeno.
Minimální počty kreditů pro zápis do dalšího ročníku jsou:
a) pro postup do druhého ročníku 60 kreditů
b) pro postup do třetího ročníku bakalářského studijního programu 120 kreditů
5) Podmínkou pro možnost konání státní závěrečné zkoušky je úspěšné absolvování všech povinných předmětů a získání stanoveného počtu kreditů za celé studium.
6) Při zápisu do vyššího ročníku je student - policista povinen předložit služební průkaz policisty.
7) Zápis studentů do ročníků, včetně kontroly záznamů o studiu, provádí studijní oddělení.
8) Student je povinen neprodleně oznámit studijnímu oddělení vznik a skončení služebního poměru příslušníka Policie České republiky.

Čl. 11
Zápis studijních předmětů do výkazu o studiu

1) Student si zapisuje do výkazu o studiu předměty podle studijního plánu příslušného studijního oboru, ročníku a formy studia.
2) Předmět světového jazyka si student zapisuje dle vlastního výběru z nabídky vypsané v učebním plánu. Při opakování ročníku lze tento výběr změnit.
3) Student, který studuje podle individuálního studijního plánu, si pro příslušný ročník zapisuje předměty v souladu s tímto plánem, případně je povinen zpracovat rozpis studia na všechny ročníky studia.
4) Student je povinen si vybrat a zapsat podle pravidel studijního plánu z nabídky povinně volitelných a volitelných předmětů uvedených ve studijním plánu takový počet předmětů, aby splnil minimální počet kreditů pro příslušný ročník studia. Zapsaný povinně volitelný a volitelný předmět je možné změnit pouze při opakování ročníku.
5) Ty povinně volitelné předměty, u nichž to stanoví studijní plán, si musí zapsat určená kategorie studentů (např. studenti-policisté, studenti-policisté určitého služebního zařazení, civilní studenti). Ostatní povinně volitelné a volitelné předměty si může zapsat kterýkoliv student.
6) Změny služebního zařazení nebo změny určení pro seznamování se s utajovanými skutečnostmi, které mají vliv na zápis povinně volitelného předmětu, je student povinen oznámit neprodleně studijnímu oddělení, které po dohodě se studentem změní zápis předmětu. V případě pochybností rozhodne o zápisu povinně volitelného předmětu prorektor.

Čl. 12
Uzavírání ročníku

1) Splní-li student předepsané zkoušky za zimní a letní semestr příslušného akademického roku a předepsaný minimální počet kreditů, předá na studijní oddělení index k uzavření ročníku. Splnění podmínek se vyznačuje razítkem "zápis do vyššího ročníku", na konci posledního semestru studia razítkem "studijní plán splněn".
2) Pokud student ve stanoveném termínu neuzavře ročník, nesplní stanovené podmínky a nepožádá prorektora o opakování ročníku nebo mu opakování ročníku není povoleno, je studium ukončeno podle čl. 17 odst. 5 tohoto studijního a zkušebního řádu. Dnem ukončení studia je následující den po posledním dni pro zápis do vyššího ročníku.

Čl. 13
Absolvování části studia na jiné vysoké škole

1) Student může se souhlasem rektora absolvovat část studia ve stejném nebo příbuzném studijním oboru na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí. Se žádostí o souhlas předloží student návrh plánu studia, které hodlá absolvovat. Studenti-policisté musí předložit souhlas funkcionáře s personální pravomocí.
2) Doba povoleného studia na jiné vysoké škole je pokládána za dobu studia na PA ČR v Praze. Tato doba se však nezapočítává do standardní doby studia pro účely stanovení poplatků za studium podle § 58 odst. 3 zákona.
3) Absolvování části studia na jiné vysoké škole nezbavuje studenta povinnosti složit zápočty a zkoušky předepsané studijním plánem PA ČR v Praze. Kredity, zkoušky a zápočty složené na jiné vysoké škole se na žádost studenta uznají, pokud obsah studia odpovídá obsahu výuky na PA ČR v Praze; k tomu se vyžádá stanovisko příslušné katedry PA ČR v Praze. Uznání splnění studijních povinností na zahraniční vysoké škole je možné, pokud byly realizovány podle schváleného individuálního studijního plánu.
4) Na PA ČR v Praze mohou se souhlasem rektora absolvovat část studia studenti jiných vysokých škol z České republiky nebo ze zahraničí. Se žádostí o souhlas předloží uchazeč návrh plánu studia, které hodlá na PA ČR v Praze absolvovat a stanovisko rektora vysoké školy nebo děkana fakulty, jejímž je studentem.

Čl. 14
Studium více studijních programů a studium jednotlivých předmětů

1) Student může současně studovat více studijních programů, popřípadě více studijních oborů.
2) Zahájit studium dalšího studijního programu (oboru) může student nejdříve po ukončení prvního ročníku studia. Přijímací řízení však může absolvovat již v průběhu 1. ročníku studia. K jeho zahájení si podá přihlášku v termínech obvyklých pro přijímací řízení ke studiu.
3) Ve všech současně studovaných studijních programech (oborech) student plní veškeré studijní povinnosti těchto programů (oborů). Na základě žádosti studenta může prorektor povolit v těchto případech studium podle individuálního studijního plánu.
4) O přijetí ke studiu jednoho předmětu nebo skupiny předmětů vyučovaných na PA ČR v Praze může požádat uchazeč, splňující podmínky stanovené v § 48 odst. 1 zákona. Je-li uchazeč studentem jiné vysoké školy, přikládá k žádosti výkaz o studiu jiné vysoké školy. O přijetí rozhoduje rektor, proti jeho rozhodnutí není přípustné podání žádosti o přezkoumání rozhodnutí. Na přijímání těchto uchazečů se nevztahují ustanovení o přijímacím řízení.
5) Účastníci studia jednoho předmětu nebo skupiny předmětů nemají práva studenta podle § 62 zákona. Průběh studia se řídí organizačními opatřeními platnými pro studenty. O tomto studiu se vede samostatný výkaz o studiu. O úspěšně vykonané zkoušce (zkouškách) vydá studijní oddělení účastníkovi studia osvědčení.

Čl. 15
Opakování ročníku

1) Studentům, kteří nesplnili podmínky pro zápis do vyššího ročníku (semestru), může prorektor na jejich žádost povolit opakování ročníku.
2) V případě povolení opakování ročníku v průběhu zkouškového období zimního semestru nebo bezprostředně po něm se studentovi zároveň přeruší studium do zahájení nového akademického roku.
3) Při opakování ročníku si student zapisuje znovu předměty, ze kterých nevyhověl nebo ze kterých mu nebyl udělen zápočet nebo ze kterého byl u zkoušky hodnocen známkou "dobře". V těchto předmětech je student povinen účastnit se výuky v plném rozsahu. Ostatní předměty se mu uznají jako splněné včetně vykonané kontroly studia a kreditů.
4) Studentovi lze povolit opakování pouze jednoho ročníku studia bakalářského studijního programu a jednoho ročníku studia magisterského studijního programu.

Čl. 16
Přerušení studia

1) Prorektor přeruší studium na žádost studenta nejdéle na dobu dvou let v bakalářském studijním programu a dvou let v magisterském studijním programu, v případě mateřské dovolené na dobu tří let v bakalářském a tří let v magisterském studijním programu. Studium lze přerušit po absolvování alespoň jednoho semestru v každém ze studijních programů.
2) Prorektor přeruší studium studentovi, který ve stanoveném termínu nevykonal ústní státní závěrečnou zkoušku. Studium se přerušuje od následujícího dne, kdy student u ústní státní závěrečné zkoušky neprospěl nebo od prvého dne stanoveného pro konání ústní státní závěrečné zkoušky, jestliže student hodlá z vlastního rozhodnutí státní závěrečnou zkoušku vykonat v pozdějším termínu. Jestliže student nevykoná obhajobu bakalářské práce nebo diplomové práce do prvého dne stanoveného pro konání ústní státní závěrečné zkoušky, přerušuje se studium tímto dnem.
3) Student, jemuž bylo studium přerušeno podle odstavce 2, je povinen se ke studiu opětovně zapsat nejpozději 30 dnů před konáním obhajoby bakalářské nebo diplomové práce nebo ústní státní závěrečnou zkoušku v náhradním nebo opravném termínu. Pokud student státní závěrečné zkoušky v náhradním nebo opravném termínu nevykoná, studium se mu znovu přeruší podle odstavce 2.
4) Prorektor může přerušit studium z vlastního podnětu studentovi, proti kterému bylo zahájeno trestní stíhání, a to do ukončení tohoto stíhání, nejdéle však na dobu dvou let.
5) Přerušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu. Po uplynutí doby přerušení studia se student zpravidla zapisuje do toho ročníku, v němž mu bylo studium přerušeno. Zařazení do ročníku může být podmíněno vykonáním rozdílových zkoušek. Pominou-li důvody přerušení studia, může prorektor na žádost studenta přerušení ukončit i před uplynutím doby přerušení.
6) Při žádosti o přerušení studia předkládá student i výkaz o studiu a průkaz studenta. Tyto doklady zůstávají po dobu přerušení studia v úschově na studijním oddělení.
7) Po dobu přerušení studia není osoba studentem
8) Pokud se student do uplynutí lhůty přerušení studia nezapíše ke studiu, nesplnil povinnost podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Studium je mu ukončeno dnem uplynutí lhůty povoleného přerušení studia.

Čl. 17
Ukončení studia

1) Studium bakalářského studijního programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Studium magisterského studijního programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce.
2) Studium se ukončí studentovi, který neukončil studium v maximální době studia a dále tomu, kdo nesloží státní závěrečnou zkoušku do dvou let od skončení akademického roku, v němž ji měl vykonat podle studijního plánu.
3) Student, který hodlá zanechat studia, to oznámí písemně rektorovi prostřednictvím studijního oddělení. Studium se ukončí dnem, kdy jeho oznámení bylo doručeno rektorovi.
4) Studium se ukončí studentovi, který se do určeného termínu nezapsal do příslušného ročníku. Studium je ukončeno posledním dnem termínu stanoveného pro zápis.
5) Studium se ukončí studentovi, který nesplnil podmínky uzavírání ročníku podle čl. 12 odst. 2.
6) Studentovi, který studium ukončil nebo kterému nebylo povoleno opakování ročníku, vydá studijní oddělení potvrzení o vykonaných zkouškách.
7) Student může být vyloučen ze studia uložením sankce podle disciplinárního řádu pro studenty PA ČR v Praze.

Čl. 18
Přestup z jiné vysoké školy a uznání zkoušek a zápočtů

1) Rektor může povolit přestup na PA ČR v Praze z jiné vysoké školy.
2) Studentovi, který dříve již studoval na PA ČR v Praze nebo na jiné vysoké škole nebo současně studuje v jiném studijním programu, může prorektor, po vyjádření příslušné katedry, uznat vykonané zkoušky a zápočty s přihlédnutím k prospěchu a době, která uplynula od jejich vykonání. Na základě tohoto uznání rozhodne o zařazení studenta do příslušného ročníku, o přidělení kreditů, o povinnosti vykonat rozdílové zkoušky a stanovení přiměřené lhůty pro jejich složení. Zkoušky a zápočty lze uznat, pokud od doby jejich složení neuplynulo více než 5 let.
3) Uznat lze pouze ty zkoušky a zápočty, které byly hodnoceny známkou "velmi dobře" a "výborně".

Čl. 19
Výchova studentů k vědecké činnosti

1) Vědecká a odborná činnost studentů je významnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Je jednou z hlavních forem systematické práce s nadanými a talentovanými studenty.
2) Vědecká činnost studentů se zpravidla realizuje formou vědeckých seminářů a vedením pomocných vědeckých a pomocných pedagogických sil. Vedením vědeckých seminářů, pomocných vědeckých a pedagogických sil pověřuje vedoucí katedry akademické pracovníky katedry; vědecké semináře vedou zpravidla profesoři a docenti.
3) Za organizaci a řízení vědecké a odborné činnosti studentů odpovídá prorektor pro vědu a výzkum.
4) Za odborné a organizační zabezpečení vědecké a odborné činnosti studentů zodpovídají vedoucí kateder.
5) Studenti zapojení do vědecké a odborné činnosti mají právo při řešení stanovených úkolů:
a) využívat materiální a technické vybavení pracovišť v rozsahu potřebném pro úspěšné splnění úkolů,
b) zúčastňovat se seminářů, přednášek, vědeckých rozprav a konferencí,
c) využívat služeb pracoviště vědeckých informací.
6) Výsledky studentů dosažené ve vědecké a odborné činnosti jsou prezentovány v odborném tisku a dalších publikacích.

Čl. 20
Odborná praxe

1) Po ukončení odborné praxe předloží studenti potvrzení o vykonání praxe.
2) Úspěšné vykonání odborné praxe se hodnotí udělením zápočtu a kreditů.
3) Studentům, kteří se z vážných důvodů nemohli zúčastnit odborné praxe, může prorektor na jejich žádost povolit konání odborné praxe v náhradním termínu. Jestliže to není možné, určí jiný způsob splnění této povinnosti.

Čl. 21
Kontrola studia

1) Hlavními formami kontroly studia jsou: průběžná kontrola studia, zápočet, zkouška a písemná práce.
Druhy zkoušek jsou:
a) postupová zkouška
b) státní zkouška
 Druhy písemných prací jsou:
a) písemný test
b) seminární práce
c) bakalářská práce
d) diplomová práce
2) Všechny předměty, které jsou uvedeny ve studijním programu, musí být zakončeny zápočtem nebo zkouškou nebo zápočtem a zkouškou.Vedoucí katedry může stanovit, že podmínkou udělení zápočtu je úspěšné zpracování písemného testu nebo seminární práce.
3) V předmětech, ve kterých je studijním plánem předepsán zápočet a zkouška, je podmínkou pro vykonání zkoušky získání zápočtu z příslušného předmětu.
4) Zápočty a zkoušky lze konat pouze v termínech stanovených v souladu s časovým plánem akademického roku a v místnostech k tomu určených.
5) Konkrétní termíny a místnost konání stanoví:
a) pro složení zápočtů - učitel určený vedoucím katedry,
b) pro složení postupových zkoušek - vedoucí katedry, který též určí zkoušejícího učitele,
c) pro složení státních zkoušek - rektor.
6) Před konáním zápočtů a zkoušek je zkoušející povinen ověřit totožnost studenta podle výkazu o studiu. Zkoušku nelze konat, dokud studijní oddělení nepředloží zkoušejícímu "záznam o zkouškách a zápočtech".
7) O zápočtech a zkouškách musí být vedena přesná a průkazná evidence, za jejíž správnost odpovídá zkoušející, vedoucí katedry a studijní oddělení. Záznamy musí být opatřeny vlastnoručním podpisem zkoušejícího a datem zkoušky.
8) Udělení zápočtu se vyznačí slovem "započteno" do výkazu o studiu a zkratkou "Z" do záznamu o zkouškách a zápočtech. Neudělení zápočtu se nikam nezapisuje.
9) Výsledek zkoušky a obhajoby bakalářské a diplomové práce se klasifikuje těmito klasifikačními stupni:
a) "výborně" (1)
b) "velmi dobře" (2)
c) "dobře" (3)
d) "neprospěl(a)" (4).
 Slovní klasifikace "výborně", "velmi dobře" a "dobře" se zapíše do výkazu o studiu, klasifikace "neprospěl(a)" se do výkazu o studiu nezapisuje.
 Číselná klasifikace (1), (2), (3), (4) se zapíše do záznamu o zkouškách a zápočtech.
 Výsledek státní zkoušky se navíc slovně zapíše do protokolu o státní závěrečné zkoušce.
10) Katedry jsou povinny vést pomocnou evidenci o všech zkouškách (konsignace) na předepsaných tiskopisech. Konsignace musí být uloženy po dobu pěti let na katedře.

Čl. 22
Průběžná kontrola studia

1) Průběžnou kontrolou studia se sleduje stupeň osvojení si vědomostí a dovedností získaných při výuce a samostatném studiu, jakož i úroveň vypracování zadaných prací. K výsledkům průběžné kontroly studia se přihlíží při udělování zápočtů. K výsledkům průběžné kontroly studia se může přihlížet i při skládání zkoušek, pokud tak stanoví v rámci konkrétního předmětu příslušný vedoucí katedry.
2) Průběžnou kontrolu studia provádějí učitelé zejména ve cvičeních a seminářích kontrolními otázkami, testy, zadáváním kontrolních prací, písemných prací a jejich hodnocením.

Čl. 23
Zápočty

1) Zápočtem učitel potvrzuje, že student splnil stanovené požadavky, absolvoval předepsané semináře a cvičení, získal požadované znalosti, dovednosti a návyky a odevzdal uložené samostatné práce v předepsané kvalitě.
2) Podmínky pro udělení zápočtů a časové rozložení zadávaných úkolů a průběžné kontroly studia oznámí učitelé studentům nejpozději 14 dnů po zahájení výuky semestru. Řádný termín zápočtu stanoví učitel tak, aby byl realizován nejpozději do zkoušky, stanovené pro příslušný předmět, nebo do konce zkouškového období v případě, že z předmětu zkouška není. Tento termín je pro studenta závazný.
3) Pokud student nemůže v určeném řádném termínu z objektivních důvodů splnit podmínky zápočtu, je povinen se omluvit klasifikujícímu učiteli nejpozději do stanoveného termínu. Pokud klasifikující učitel omluvu přijme, určí studentovi náhradní termín, a to nejpozději do konce zkouškového období; u zápočtu s následující zkouškou nejpozději do termínu této zkoušky ve zkouškovém období.

Čl. 24
Postupové zkoušky

1) Postupovými zkouškami se ověřují vědomosti studenta z příslušného studijního předmětu a jeho schopnost tvořivě uplatňovat teoretické poznatky při hodnocení praktických jevů.
2) Postupové zkoušky mohou být:
a) ústní,
b) písemné,
c) písemné a ústní,
d) praktické a ústní.
 Ústní zkoušky jsou veřejné pro členy akademické obce PA ČR v Praze. Při zkouškách z předmětů, které obsahují utajované skutečnosti, mohou být přítomny pouze osoby oprávněné se seznamovat s utajovanými skutečnostmi.
3) O způsobu provedení zkoušky rozhoduje katedra. S formou a rozsahem zkoušky seznámí studenty při zahájení studia předmětu učitel.
4) Požadavky ke zkoušce je katedra povinna zveřejnit nejpozději do skončení druhého týdne od zahájení výuky v semestru, v němž má být zkouška vykonána.
5) Termíny postupových zkoušek vyhlašuje katedra nejpozději tři týdny před zahájením zkouškového období. Pro každou zkoušku se vypisuje dostatečný počet termínů s určením počtu studentů, kteří budou v každém termínu vyzkoušeni.
6) Postupové zkoušky skládá student ve zkouškovém období příslušného semestru.
7) Se svolením vedoucího katedry může student konat postupovou zkoušku ještě před zahájením zkouškového období, zpravidla však nikoliv dříve než dva týdny před skončením výuky, přičemž nesmí být narušena výuka.
8) Student se přihlašuje k postupové zkoušce nejpozději 3 dny předem na příslušné katedře. Do tří dnů před termínem zkoušky lze také přihlášku zrušit. V jednom dni může student skládat pouze jednu zkoušku.
9) Pokud se student nemůže ze závažných důvodů dostavit ke zkoušce nebo jiné kontrole studia v určeném termínu, je povinen se omluvit předem nebo nejpozději 3 dny po tomto termínu. O uznání omluvy rozhoduje zkoušející.
10) Pokud se student ke zkoušce bez omluvy nedostavil, nebo pokud zkoušející jeho omluvu neuznal, nebo pokud od zkoušky odstoupil hodnotí se zkouška známkou "neprospěl".
11) Pokud student u zkoušky neprospěl, má právo na první a v případě dalšího neúspěchu na druhou opravnou zkoušku. Opravnou zkoušku lze skládat nejdříve po uplynutí jednoho týdne. Termíny opravných zkoušek vypisuje katedra zpravidla ve zkouškovém období, v letním semestru výjimečně ještě do termínu zápisu do vyššího ročníku.
12) Na žádost studenta může prorektor rozhodnout o konání zkoušky před komisí, kterou jmenuje z učitelů příslušného oboru. Výsledek této zkoušky se klasifikuje známkou, kterou navrhuje většina členů komise, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.
13) Za účelem zlepšení celkového prospěchu může student ve zkouškovém období posledního semestru studia opakovat postupovou zkoušku nejvýše ze dvou předmětů za celou dobu studia. Tato zkouška se koná na základě žádosti studenta, po schválení prorektorem, před zkoušejícím, kterého stanoví vedoucí katedry. V případě, že je u této zkoušky student hodnocen známkou lepší než byl výsledek zkoušky původní, hodnocení původní zkoušky se ruší, jinak zůstává v platnosti hodnocení zkoušky původní.

Čl. 25
Státní zkouška

1) Státní zkouška se skládá z předmětů a v termínech stanovených studijním plánem. Studijní plán stanoví, které části státní zkoušky se skládají v průběhu studia a které na závěr studia po obhajobě bakalářské a diplomové práce. Státní zkoušky je možné skládat teprve po získání studijním plánem předepsaného počtu kreditů a splnění všech povinností předepsaných studijním plánem. Podmínkou pro konání státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu je získání nejméně 180 kreditů, v magisterském studijním programu nejméně 120 kreditů.
2) Požadavky ke státní zkoušce je katedra povinna zveřejnit nejpozději do skončení druhého týdne od zahájení výuky v semestru, v němž má být státní zkouška konána.
3) Termín ústní státní zkoušky stanoví rektor vývěskou na úřední desce tak, aby s ním byl student seznámen nejpozději jeden měsíc před konáním zkoušky. Rozdělení studentů k termínům a do komisí stanoví prorektor.
4) Předsedy a členy státních zkušebních komisí (dále jen "komise") včetně zástupců praxe jmenuje rektor. Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři a docenti a odborníci schválení vědeckou radou. Další členy komise jmenuje Ministerstvo vnitra.
5) Ústní zkoušky se skládají současně před nejméně tříčlennou komisí, kterou jmenuje rektor. Předsedy komisí jmenuje rektor z profesorů nebo docentů a z významných představitelů vědy a praxe.
6) Státní zkoušky jsou veřejné pro členy akademické obce PA ČR v Praze. Při jejich konání je třeba dodržovat platné zásady ochrany utajovaných skutečností. Průběh státní zkoušky se zapisuje do protokolu, který je uložen na studijním oddělení.
7) Průběh státní zkoušky řídí a za činnost komise odpovídá předseda komise. Státní zkoušku je možno konat za přítomnosti předsedy a nejméně dvou členů komise.
8) Nedostavení se ke státní zkoušce bez omluvy jakož i odstoupení od státní zkoušky se hodnotí známkou "neprospěl".
9) Student opakuje pouze ty předměty státní zkoušky, ve kterých neprospěl. Ústní zkoušky lze opakovat nejvýše dvakrát, a to nejdříve za 3 měsíce od jejich konání a nejpozději do dvou let od skončení akademického roku, v němž měl student podle studijního plánu státní zkoušku vykonat.
10) Podrobná organizace státních zkoušek je rozpracována v metodickém pokynu rektora PA ČR v Praze.

Čl. 26
Bakalářská a diplomová práce

1) Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce je součástí státní zkoušky a musí předcházet ústním zkouškám.
2) Téma bakalářské a diplomové práce si student vybírá ze seznamů vypsaných katedrami, případně požádá vedoucího katedry o schválení svého návrhu tématu. Nejsou vyloučena ani témata interdisciplinární. Na stejné téma se mohou přihlásit zpravidla nejvýše dva studenti. Žádost o zadání bakalářské a diplomové práce se podává do 31. března předposledního roku studia. Zadání bakalářské a diplomové práce dostávají studenti nejpozději do skončení výukové části letního semestru. Prorektor může s ohledem na kapacitní možnosti kateder stanovit maximální počet bakalářských a diplomových prací zadávaných na katedře.
3) Katedra seznámí studenta nejméně 5 dní před termínem obhajoby s posudky vedoucího bakalářské a diplomové práce a oponenta. Obhajoba se koná veřejně před nejméně tříčlennou komisí, jejímiž členy jsou vedoucí práce a zpravidla oponent. Předsedy komisí jmenuje rektor, další členy komisí určí vedoucí katedry.
4) Obhajoba bakalářské a diplomové práce se koná samostatně před ústními zkouškami státní zkoušky formou rozpravy na příslušné katedře. Podkladem jsou vedle bakalářské a diplomové práce posudky vedoucího práce a oponenta, případně také vyjádření konzultanta.
5) Je-li bakalářská a diplomová práce hodnocena oponentem i vedoucím práce klasifikačním stupněm "neprospěl" obhajoba se nekoná. Na základě tohoto posouzení rozhodne vedoucí katedry, že student práci přepracuje a současně stanoví nový termín pro odevzdání práce.
6) Obhajoba bakalářské a diplomové práce a jednotlivé předměty státní zkoušky se klasifikují. O klasifikaci rozhoduje komise na neveřejném zasedání. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí se vyhlašuje veřejně.
7) Obhajobu bakalářské a diplomové práce lze opakovat nejvýše dvakrát, a to nejdříve za 3 měsíce od jejich konání a nejpozději do dvou let od skončení akademického roku, v němž měl student podle studijního plánu státní zkoušku vykonat.

Čl. 27
Hodnocení státní zkoušky a studia

1) O klasifikaci státní zkoušky rozhoduje komise hlasováním v neveřejném zasedání v den konání státní zkoušky. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí komise vyhlásí její předseda v den konání státní zkoušky.
2) Student, který byl při státních zkouškách klasifikován ze všech předmětů, včetně obhajoby bakalářské nebo diplomové práce známkou "výborně", vykonal státní zkoušky s celkovým prospěchem "výborně". Stejně se hodnotí i student, který byl z jednoho předmětu klasifikován známkou "velmi dobře".
3) Byl-li student klasifikován z jednotlivých předmětů státní zkoušky nebo obhajoby bakalářské nebo diplomové práce vícekrát než jednou známkou "velmi dobře" a nebyl-li z jednotlivých předmětů nebo obhajoby klasifikován známkou "dobře", vykonal státní zkoušky s celkovým prospěchem "velmi dobře".
4) Byl-li student klasifikován z některého předmětu nebo bakalářské nebo diplomové práce známkou "dobře", vykonal státní zkoušky s celkovým prospěchem "dobře".
5) Celkový výsledek státních zkoušek se klasifikuje až po úspěšné obhajobě bakalářské nebo diplomové práce a po složení zkoušek ze všech předmětů státní zkoušky.
6) Studium s vyznamenáním ukončí ti studenti, kteří po dobu celého studia dosáhli průměrného prospěchu 1,5, ze žádného předmětu nebyli hodnocení známkou "dobře" a státní zkoušky vykonali s celkovým prospěchem "výborně". Pro tento účel se nepřihlíží k hodnocení zkoušek známkou "neprospěl" jedenkrát za celou dobu studia. Ukončení studia s vyznamenáním se vyznačí na vysokoškolském diplomu.

Čl. 28
Rozhodování ve věcech studia

1) Žádosti studentů se podávají písemně na studijní oddělení. Žádost musí obsahovat údaje potřebné pro vydání příslušného rozhodnutí. V případě potřeby vyzve studijní oddělení žadatele, aby v přiměřené době žádost doplnil nebo podal potřebné vysvětlení.
2) Pokud rektor a prorektor rozhodují z vlastního podnětu, mohou studenta vyzvat, aby poskytl potřebné informace nutné pro vydání rozhodnutí.
3) O žádosti se rozhodne v přiměřené lhůtě, nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti.
4) Rektor může pověřit prorektora, aby ve vymezených záležitostech rozhodoval v první instanci.
5) Rozhodnutí o povolení individuálního studijního plánu, o povolení opakovat ročník, o přerušení studia, o uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek, o ukončení studia a o vyloučení ze studia podle § 67 zákona se vyhotovují písemně a obsahují též odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání.
6) Student je povinen dostavit se na výzvu na studijní oddělení k osobnímu převzetí rozhodnutí uvedených v odstavci 5. Nelze-li rozhodnutí předat osobně na PA ČR v Praze, doručí se poštou do vlastních rukou. Odepření převzetí má účinky doručení. Nepodaří-li se rozhodnutí doručit, je student na úřední desce vyzván, aby si písemnost převzal na studijním oddělení; účinky rozhodnutí nastanou po uplynutí osmi dnů od vyvěšení výzvy.

Čl. 29
Opravné prostředky

1) Student může podat žádost o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle čl. 28 odstavec 5.
2) Žádost o přezkoumání rozhodnutí se podává do 30 dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí.
3) Pokud prorektor žádosti o přezkoumání rozhodnutí nevyhoví, předkládá je spolu se spisovým materiálem k rozhodnutí rektorovi, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o přezkoumání studenta doručena.
4) Rozhodnutí rektora je konečné.

Čl. 30
Závěrečná ustanovení

1) Ustanovení tohoto předpisu se nevztahují na studenty, kteří zahájili studium dříve než v akademickém roce 2006/2007.
2) Kde tento předpis hovoří o pravomocech prorektora pro studijní a pedagogickou činnost a kde se jedná výlučně o organizační záležitosti, týkající se Ústavu policejně bezpečnostních studií (dále jen "ústav"), vykonává tyto pravomoci zástupce ředitele ústavu pro studijní a pedagogickou činnost. Ve věcech studia rozhoduje v prvním stupni vždy prorektor pro studijní a pedagogickou činnost. Ve věcech organizace a řízení vědecké a odborné činnosti studentů, svěřené do působnosti ústavu, rozhoduje zástupce ředitele ústavu pro vědu a výzkum.
3) Studijní a zkušební řád PA ČR v Praze byl schválen akademickým senátem PA ČR v Praze dne 5. 12. 2005.
4) Tento předpis nabývá platnosti v souladu s ustanovením § 95 odst. 8 písm.a) zákona registrací Ministerstvem vnitra. Účinnosti tento předpis nabývá dnem zahájení akademického roku 2006/2007.



Studijní a zkušební řád Policejní akademie ČR v Praze byl registrován na Ministerstvu vnitra ČR dne 13. března 2006 pod č.j.: E - 310/2006

Ministerstvo vnitra ČR      
1. náměstek ministra vnitra   
Mgr. Miloslav Koudelný      
v.r.                  

© 2018 Policejní akademie České republiky v Praze. Všechna práva vyhrazena.
www.polac.cz/g2/view.php?dokument/stud_rad.html