Vnitřní dokumenty



Ročník 2006 V Praze dne 14. června 2006Částka 16




Pokyn rektora Policejní akademie České republiky v Praze,
kterým se vydává prováděcí předpis pro státní doktorskou zkoušku
a pro předkládání a obhajoby disertačních prací
v platném znění


Čl. 1

Úvodní ustanovení
1) Tento prováděcí předpis upravuje podrobnosti státní doktorské zkoušky a stanoví postup pro předkládání a obhajoby disertačních prací na Policejní akademii ČR v Praze (dále jen (dále jen "PA ČR v Praze").


Čl. 2

Státní doktorská zkouška
1) Při státní doktorské zkoušce má student prokázat zvládnutí teorií a získání požadovaných vědomostí a znalostí z oblasti studia, včetně metodologických východisek vědecké práce. Její obsah vychází zejména z tématu doktorského studijního programu a individuálního studijního plánu doktoranda.
Součástí státní doktorské zkoušky je vědecká rozprava k tématu disertační práce na základě písemného pojednání předloženého doktorandem. Toto pojednání obsahuje zejména vymezení vědeckého problému, kriticky zhodnocený stav poznání v oblasti tématu disertační práce, rozpracování jejích předpokládaných cílů a charakteristiky zvolených metod řešení. Rozsah pojednání zpracuje doktorand po projednání se svým školitelem.
2) Student předkládá předsedovi komise nejméně 30 dní před konáním státní doktorské zkoušky ve čtyřech výtiscích písemné pojednání k tématu své disertační práce. Předseda komise pověří jednoho z členů komise zpracováním oponentského posudku předloženého pojednání.
3) Státní doktorská zkouška se skládá současně z předmětů stanovených studijním plánem.
4) Předsedy a členy státních zkušebních komisí (dále jen "komise") včetně zástupců praxe jmenuje rektor po schválení vědeckou radou. Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři a docenti a jiní významní odborníci. Další členy komise může jmenovat Ministerstvo vnitra.
5) Ministerstvo vnitra je s měsíčním předstihem informováno o konání státní doktorské zkoušky.
6) Státní doktorské zkoušce musí být po celou dobu jejího konání přítomna nadpoloviční většina členů zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku.
7) Ke státní doktorské zkoušce podává student písemnou přihlášku rektorovi po složení všech povinných postupových zkoušek. Rektor jmenuje nejméně tříčlennou komisi, tj. předsedu a nejméně dva členy komise ze seznamu sestaveného podle čl. 2 odstavce 4.
8) Termín státní doktorské zkoušky stanoví předseda komise tak, aby student o něm byl vyrozuměn nejméně jeden měsíc předem.
9) Státní doktorská zkouška je veřejná. Při jejím konání je třeba dodržovat platné zásady ochrany utajovaných skutečností. Průběh státní doktorské zkoušky se zapisuje do protokolu, který je uložen na studijním oddělení.
10) Průběh státní doktorské zkoušky řídí a za činnost komise odpovídá předseda komise. Státní doktorskou zkoušku je možno konat za přítomnosti předsedy a nejméně dvou členů komise.
11) Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku ve svých závěrech rovněž zhodnotí předložené pojednání a vyjádří se k dalšímu postupu studenta doktorského studia při vypracovávání jeho disertační práce. Návrh hodnocení předloženého pojednání k disertační práci přednese určený člen komise.
12) Státní doktorská zkouška se klasifikuje známkami "prospěl" nebo "neprospěl". Každý předmět se klasifikuje zvlášť. O klasifikaci rozhoduje komise hlasováním v neveřejném zasedání. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.
13) Odstoupení od státní doktorské zkoušky se hodnotí známkou "neprospěl".
14) Student opakuje pouze ty předměty státní doktorské zkoušky, ve kterých neprospěl. Ústní zkoušky lze opakovat nejvýše dvakrát, a to nejdříve za 3 měsíce od jejich konání a nejpozději do dvou let před uplynutím maximální doby trvání doktorského studia (čl. 8 odst. 2 řádu).


Čl. 3

Disertační práce
1) Doktorský studijní program se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce.
2) Téma disertační práce stanoví rektor na žádost studenta ve schváleném individuálním studijním plánu nejpozději při zahájení druhého roku studia. Student má právo v souladu s § 62 písmeno f) zákona č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") navrhovat téma své disertační práce.
3) Disertační práce musí obsahovat původní tvůrčí přínos pro obor. Práce nebo alespoň její podstatná část musí být před obhajobou publikována nebo přijata k uveřejnění.
4) Na žádost studenta, obsahující vyjádření školitele, může rektor po souhlasu oborové rady změnit téma disertační práce. Zúžení nebo zpřesnění tématu disertační práce může na žádost studenta, obsahující vyjádření školitele, povolit předseda oborové rady.
5) V průběhu zpracování disertace seznamuje student a školitel příslušnou katedru (pracoviště) s postupem řešení tématu a to na zasedáních katedry (nebo jiných obdobných příležitostech) alespoň dvakrát během zpracování disertace.
6) Před podáním přihlášky k obhajobě disertace předkládá student svou práci vedoucímu příslušné katedry. Vedoucí bez prodlení organizuje předběžnou obhajobu v plénu katedry (pracoviště). Cílem předběžné obhajoby je zhodnotit, zda disertace splňuje požadavky kladené na tyto práce. Vedoucí katedry si může k tomu účelu vyžádat posouzení práce dalšími odborníky včetně odborníků mimo PA ČR v Praze. Z předběžné obhajoby je pořizován zápis obsahující doporučení disertace k obhajobě nebo k přepracování. Závěry a doporučení v zápisu nejsou pro studenta závazné. Zápis předává vedoucí katedry studentovi a školiteli.
7) Předkládá-li student k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, na níž se autorsky podílel, musí být v disertační práci zřetelně vyznačeny ty části, které zpracoval student. Zároveň připojí prohlášení spoluautorů, potvrzující u označených částí práce autorství studenta a zhodnocující jeho podíl na celkovém zpracování.
8) Školitele schvaluje Oborová rada PA ČR z řad profesorů, docentů nebo významných odborníků schválených Vědeckou radou PA ČR. Každý školitel může vést maximálně 5 studentů doktorského studijního programu (a jejich disertačních prací). Tento počet lze překročit pouze ve výjimečných a odůvodněných případech a se souhlasem rektora.


Čl. 4

Komise pro obhajoby disertačních prací
1) Komise pro obhajoby disertačních prací v příslušném oboru je alespoň sedmičlenná, jmenovaná rektorem z profesorů, docentů a význačných představitelů oboru po schválení vědeckou radou. Nejméně dva členové komise nesmí být členy akademické obce PA ČR v Praze.
2) Předsedou komise pro obhajoby disertačních prací je profesor nebo docent daného nebo nejblíže příbuzného oboru, jmenovaný rektorem.
3) Komise pro obhajoby disertačních prací s ohledem na charakter zpracované disertační práce navrhne tři oponenty a předá návrh na jejich jmenování rektorovi PA ČR.
4) Alespoň jeden z navržených oponentů musí být vysokoškolským profesorem nebo docentem (nebo jim na roveň postavenými vědeckými pracovníky) a nejméně jeden z nich nesmí být členem akademické obce PA ČR v Praze.
5) Oponenty nemohou být ustanoveni školitelé studenta ani pracovníci, kteří se podíleli na zpracování disertační práce jako spoluautoři. Za oponenta nelze ustanovit ani přímého nadřízeného nebo podřízeného studenta.
6) Komunikaci s jednotlivými oponenty a členy komise zajišťuje předseda komise pro obhajoby disertačních prací.
7) Práce komise pro obhajoby disertačních prací se zpravidla účastní také školitel a oponenti disertační práce, nemohou však předsedat jednání komise.


Čl. 5

Přihláška k obhajobě disertační práce, příprava obhajoby
1) Písemnou přihlášku k obhajobě podává student rektorovi po úspěšném složení státní doktorské zkoušky.
2) Spolu s písemnou přihláškou k obhajobě předkládá student:
a) zápis o předběžné obhajobě na katedře;
b) stručný odborný životopis;
c) čtyři svázané exempláře disertační práce v předepsané formě a to buď v českém nebo slovenském jazyce a elektronickou verzi práce ve formátech „.doc“ (nebo „.docx“) a „.pdf“ na datovém nosiči (CD-ROM);
d) doklad o tom, že disertační práce nebo její podstatná část byla publikována nebo přijata k uveřejnění;
e) dvanáct exemplářů autoreferátu disertace v rozsahu do dvaceti stran, s uvedením cíle, použitých metod, obsahu, výsledků disertace a charakteristiky původních řešení. Autoreferát je zpracován v českém nebo ve slovenském jazyce a musí být uzavřen anglickým resumé;
f) doklad o publikační činnosti a o vystoupeních na seminářích, odborných konferencích apod., potvrzený školitelem; práce publikované v průběhu studia musí být zvlášť označeny.
3) Student doktorského studijního programu předkládá před odevzdáním disertační práce všechny výše uvedené náležitosti na oddělení vzdělávání PA ČR. Po schválení úplnosti všech dokumentů prorektorem pro studijní a pedagogickou činnost předkládá student svou přihlášku a všechny stanovené písemnosti rektorovi PA ČR.
4) Rektor postoupí žádost předsedovi komise pro obhajoby disertačních prací.
5) Předseda komise posoudí zejména, zda má disertační práce přiměřený rozsah a zda disertační práce má všechny formální náležitosti. Má-li disertační práce závažné nedostatky formálního charakteru, požádá předseda komise studenta o jejich nápravu a určí mu pro to přiměřenou lhůtu. Po odstranění nedostatků řízení k obhajobě disertační práce pokračuje. Pokud student trvá na obhajobě původně předložené práce, pak řízení pokračuje bez přerušení.
Oddělení pro doktorské studium a akreditace provede kontrolu původnosti disertační práce antiplagiátorským systémem. K výsledku kontroly studentovy práce mají přístup předseda komise, oponenti a členové komise pro obhajobu disertační práce. Student má právo požádat oddělení pro doktorské studium a akreditace o předběžnou kontrolu původnosti práce antiplagiátorským systémem před jejím odevzdáním. Výsledky předběžné kontroly nemají vliv na hodnocení práce.
6) Školitel zpracovává hodnocení svěřeného studenta doktorského studijního programu, ve kterém kromě stanoviska k vlastní disertační práci komplexně zhodnotí jeho práci a vynaložené úsilí při zpracování disertační práce.
7) Oponenti vypracují nejdéle do tří měsíců písemný posudek předložené disertační práce a předají jej předsedovi komise pro obhajoby disertačních prací.
8) Pokud oponent nemůže posudek vypracovat, oznámí tuto skutečnost předsedovi komise pro obhajoby do 14 dní ode dne doručení ustanovení oponentem. Nebyl-li posudek v uvedené lhůtě do tří měsíců ani po urgenci odevzdán, nebo oznámil-li oponent, že posudek nemůže vypracovat, ustanoví komise pro obhajobu disertační práce nového oponenta.
9) Posudek má obsahovat rozbor předností i nedostatků disertační práce a nemá se v něm opakovat obsah disertační práce. Oponentský posudek má zejména obsahovat:
  • zhodnocení významu disertace pro příslušný obor,
  • stanovisko k postupu řešení problému, použitým metodám a splnění stanoveného cíle,
  • stanovisko k výsledkům disertační práce a k přínosu předkladatele disertační práce, případná další vyjádření, zejména vyjádření k přehlednosti, formální úpravě a jazykové úrovni disertační práce,
  • jednoznačné vyjádření zda předloženou disertační práci doporučuje či nedoporučuje k obhajobě.
10) Nevyhovuje-li posudek oponenta stanoveným podmínkám vrátí jej komise pro obhajoby oponentovi k doplnění nebo přepracování s určením lhůty k předložení. Tato lhůta nesmí být delší než jeden měsíc od doručení vráceného posudku.
11) Po předložení všech oponentních posudků rozhodne komise pro obhajoby disertačních prací do dvou měsíců o datu a místu konání obhajoby tak, aby student byl vyrozuměn alespoň měsíc předem. Současně jsou mu zaslány kopie posudků oponentů.
12) Nejpozději 30 dnů před dnem konání obhajoby, zašle předseda komise pro obhajobu posudky oponentů členům komise prostřednictvím oddělení vzdělávání PA ČR.
13) Předseda komise pro obhajoby prostřednictvím oddělení vzdělávání PA ČR zveřejní nejpozději 5 týdnů před dnem konání obhajoby dobu a místo konání obhajoby a písemně tuto skutečnost oznámí: studentovi doktorského studijního programu, vedoucímu školícího pracoviště, členům komise pro obhajobu disertační práce a oponentům.


Čl. 6

Průběh a hodnocení obhajoby
1) Obhajoba disertační práce je veřejná a lze ji jednou opakovat.
2) Obhajoba disertační práce probíhá jako vědecká rozprava mezi studentem doktorského studijního programu, oponenty, členy komise a ostatními účastníky obhajoby.
3) V jednom dni mohou být provedeny nejvýše dvě obhajoby u jedné komise.
4) Při obhajobě disertační práce je účast oponentů povinná. Jestliže se dva ze tří oponentů nemohou z mimořádně závažných důvodů obhajoby účastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomní oponenti podali kladné posudky a všichni přítomní členové komise souhlasí, aby se obhajoba konala v nepřítomnosti obou těchto oponentů. V tomto případě se posudky nepřítomných oponentů při obhajobě doslovně přečtou. V nepřítomnosti všech tří oponentů se obhajoba nemůže konat.
5) Průběh obhajoby řídí předseda komise pro obhajoby disertačních prací. Komise pro obhajoby disertačních prací je schopna se platně usnášet, je-li přítomno alespoň pět jejích členů včetně předsedy.
6) Obhajobu řídí předseda komise pro obhajobu disertační práce, výjimečně z pověření předsedy jiný člen komise. Oponent nebo školitel studenta obhajobu řídit nemohou
7) Doporučený postup při obhajobě disertační práce:
  • obhajobu zahájí předseda uvedením stručného odborného životopisu studenta, sdělí téma disertační práce a přehled přednesených a publikovaných vědeckých prací studenta,
  • školitel a vedoucí školícího pracoviště přečtou svá hodnocení,
  • student vyloží stručně (maximálně v 20 minutách) podstatu disertační práce,
  • oponenti přednesou v celé šíři své posudky, za nepřítomného oponenta přečte posudek předsedající nebo jiný člen komise,
  • student zaujme stanovisko k posudkům oponentů, k jejich připomínkám a dotazům,
  • předsedající seznámí přítomné s případnými došlými připomínkami k práci a zahájí vědeckou rozpravu, které se mohou zúčastnit všichni přítomní,
  • student odpoví na všechny dotazy účastníků vědecké rozpravy,
  • neveřejné hlasování komise, vyhlášení výsledků hlasování.
8) O průběhu obhajoby je veden protokol, v němž jsou uvedeny všechny závažné skutečnosti při obhajobě. V závěru protokolu je uveden průběh a výsledek hlasování. Protokol podepisují všichni hlasující členové komise.
9) Oponenti jsou současně členy komise s hlasovacím právem. Školitel se může zúčastnit neveřejného zasedání, avšak bez hlasovacího práva.
10) Spoluautoři disertační práce, pokud jsou členy komise pro obhajoby, nemají právo hlasovat.
11) Hlasuje se hlasovacími lístky, které musí obsahovat tyto údaje: jméno a příjmení studenta, název disertační práce, datum a místo obhajoby a vyjádření: "práci hodnotím stupněm prospěl - neprospěl". Členové komise hlasují tím, že jedno ze slov "prospěl - neprospěl" přeškrtnou. Jiný způsob hlasování činí hlas neplatným. Hlasovací lístky připraví předem oddělení vědy a výzkumu PA ČR.
12) Po skončení obhajoby komise pro obhajoby disertačních prací v neveřejném zasedání tajně hlasuje o výsledku. Student disertační práci obhájil, jestliže nadpoloviční počet přítomných členů komise pro obhajobu disertačních prací označilo hlasovací lístek alternativou - prospěl(a). V opačném případě student disertační práci neobhájil. Výsledek oznamuje předseda studentovi veřejně bezprostředně po skončeném sčítání hlasů.
13) Protokol o obhajobě předává předseda komise pro obhajoby disertačních prací rektorovi, který po přezkoumání procedurálních náležitostí obhajoby stvrdí svým podpisem její platnost.
14) Studijní oddělení PA ČR vydá studentovi na jeho požádání potvrzení o výsledku obhajoby disertační práce.
15) Jestliže student práci neobhájil, může komise pro obhajoby disertačních prací stanovit způsob, rozsah a formu jejího přepracování; pokud tak komise neučiní, postupuje student při přepracování po dohodě se školitelem. Student může předložit přepracovanou disertační práci k opakované obhajobě nejdříve po šesti měsících ode dne neúspěšné obhajoby. Přepracovaná práce nemusí být před obhajobou publikována.
16) V případě opakované obhajoby disertační práce musí student prokázat, že byly odstraněny nedostatky, které byly příčinou neúspěšné obhajoby. Oponenti jsou tři, přičemž každý z nich musí být z jiného pracoviště.
17) Všechny otázky a problémy, které se vyskytnou a nejsou uvedeny v prováděcím předpise, je oprávněn řešit předseda komise pro obhajoby disertačních prací.


Čl. 7

Řádné ukončení studia
1) Studium se řádně ukončuje splněním všech podmínek individuálního plánu studia, složením státní doktorské zkoušky a úspěšnou obhajobou disertační práce. Absolventovi se uděluje akademický titul "doktor", ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem.
2) Absolvent obdrží diplom o udělení akademického titulu a vysvědčení o výsledcích státní doktorské zkoušky a o obhajobě disertační práce na akademickém obřadu.


Čl. 8

Zveřejňování disertačních prací
1) Disertační práce jsou nejméně pět pracovních dní před konáním obhajoby zpřístupněny na oddělení vzdělávání PA ČR k nahlížení veřejnosti. Každý ze zájemců si může ze zveřejněné doktorské disertační práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.
2) Po úspěšné obhajobě disertačních prací je provedeno jejich nevýdělečné zveřejnění včetně posudků oponentů a výsledků obhajob prostřednictvím databáze kvalifikačních prací.
3) Odevzdáním disertační práce autor souhlasí se zveřejněním své práce v souladu s § 47b zákona bez ohledu na výsledek obhajoby.


Čl. 9

Závěrečné ustanovení

Tento pokyn nabývá účinnosti dnem vydání. Zrušuje se Pokyn rektora PA ČR v Praze, kterým se vydává prováděcí předpis pro státní doktorskou zkoušku a pro předkládání a obhajoby disertačních prací vydaný v SIAŘ č. 15/2006.

Garant:      doc. JUDr. František Novotný, CSc.

plk. doc. JUDr. Vladimír Plecitý, CSc.
rektor

 

Důležité odkazy
© 2023 Policejní akademie České republiky v Praze. Všechna práva vyhrazena.